Ludivine Leger
Ludivine Leger

Rozhovor

Ráda ukazuji oblohu jinak, než jak ji vidíme vlastníma očima

 

V sobotu 11. února slavíme Mezinárodní den žen a dívek ve vědě. Při této příležitosti jsme vyzpovídali naši kolegyni Ludivine Leger, která působí jako strukturální analytička v týmu OHB Czechspace.

Ludivine pochází z Francie, vystudovala obor strojní inženýrství se zaměřením na letectví a kosmonautiku. Před nástupem do OHB Czechspace pracovala na projektech vesmírných a pozemních teleskopů nebo jako výpočtářka na vývoji částí rakety Ariane 6. Vesmír ji fascinuje už od dětství. Také proto je jedním z jejích velkých koníčků astrofotografie.
 

Vždy mě fascinoval vesmír, ať už z pohledu astrofyziky, nebo z pohledu vesmírných technologií, jako jsou třeba satelity.

Co tě baví na astrofotografii?

Na astrofotografii si nejvíce cením toho, že nám umožňuje vidět oblohu jinak než vlastníma očima. Obzvláště mě baví vytvářet hvězdné stopy, které zobrazují trajektorie hvězd v čase, protože nám ukazují pohled, který zůstává lidskému zraku skrytý. Ráda také fotím Mléčnou dráhu, protože tyto záběry odhalují krásu nebeské klenby. V neposlední řadě mě těší i technická stránka tohoto koníčku, od umění pořídit snímek až po to, jak ho následně zpracovat, aby byl výsledek co nejlepší.

Ukázky tvých fotografií můžeme vidět v galerii pod tímto rozhovorem. Jak takové focení probíhá?

Jsou různé způsoby, jak pořizovat astrofotografie, záleží na tom, jestli chceme fotografovat Mléčnou dráhu, vytvořit hvězdnou stopu nebo zachytit objekt hluboko v obloze. Pro představu, jak pořídit fotografii hvězdné stopy, je potřeba udělat několik kroků. Za prvé, je dobré vyrazit na místo s předstihem, abyste si ho mohli prohlédnout, promyslet kompozici a připravit si vybavení. Jakmile je zařízení připraveno, můžeme začít s fotografováním. To spočívá v pořízení série snímků s expozicí nastavenou na 30 sekund po dobu alespoň půl hodiny (čím déle, tím lépe). Posledním krokem je poskládat snímky na sebe, aby bylo možné získat výslednou fotografii, kterou lze dále dodatečně zpracovat.

V OHB Czechspace jsi součástí týmu strukturálních analytiků. Proč sis vybrala právě tento obor ve vesmírném průmyslu?

Vždy mě fascinoval vesmír, ať už z pohledu astrofyziky, vědy, která se snaží porozumět významu vesmíru, nebo z pohledu vesmírných technologií, jako jsou třeba satelity. Navíc mě vždy zajímalo, jak věci fungují. Proto jsem ráda, že můžu pracovat jako inženýrka v OHB Czechspace. Tato práce spojuje moji vášeň pro vesmír a zálibu ve strukturální analýze.

Setkala ses jako žena inženýrka ve vesmírném průmyslu s nějakými překážkami?

Hlavní překážka, se kterou jsem se jako žena inženýrka v kosmickém průmyslu setkala, je určitý nedostatek respektu ze strany některých starších mužů inženýrů. Ale postupně pozoruji, že toto chování ustupuje, u mladší generace jsem se s takovými předsudky nesetkala, ani v OHB Czechspace, kde mi kolegové od začátku naslouchali.

Mezi mé vysněné projekty patří vědecké mise, které nám pomáhají lépe porozumět vesmíru, jako například PLATO, jehož cílem je objevit a charakterizovat exoplanety podobné Zemi.

Jakou radu bys dala mladým ženám, které uvažují o kariéře v kosmickém průmyslu?

Poradila bych jim, aby si věřily a šly odvážně za svým snem. Také aby dbaly na přesnost a preciznost ve svém projevu a práci, protože to jim pomůže získat důvěru zkušenějších inženýrů.

Kdyby sis mohla vybrat jakýkoli vesmírný projekt, na kterém bych chtěla pracovat, jaký by to byl? Máš nějaký vysněný projekt?

Je těžké vybrat jeden konkrétní projekt, protože jich je hned několik, od satelitů, přes nosné rakety až po teleskopy. Před několika lety jsem pracovala jako výpočtářka na částech rakety Ariane 6, poté jako opto-mechanická inženýrka na vývoji obřího teleskopu a v nedávné době jako strukturální analytička na konstrukci sondy HERA, myslím si, že všechny tyto projekty mi přinesly zajímavé a obohacující zkušenosti a také různé výzvy.

Mezi mé vysněné projekty patří vědecké mise, které nám pomáhají lépe porozumět vesmíru, jako například PLATO, jehož cílem je objevit a charakterizovat exoplanety podobné Zemi, nebo Euclid, jehož cílem je lépe pochopit temnou energii a hmotu pomocí měření zrychlení ve vesmíru.